Znak a vlajka obce

Dne 13. 5. 2008 byly předsedou Poslanecké sněmovny naší obci uděleny výsostné symboly - znak a vlajka.

Jejich autorem je heraldik a genealog pan Stanislav Kasík:

"Vážení občané obce Stolany,

přeji Vám i budoucím, abyste své nové obecní symboly přijali jako výsostná znamení nevšední hodnoty. Aby znak, vlajka i pečeť sloužily ku prospěchu obce jako zřetelná součást sebevědomí, hrdosti a zdravého patriotismu občanů v ní žijícím. Věřím, že byl položen základ k tradici, která ve svém trvání překoná tuto dobu a stane se svědkem rozkvětu obce, její prosperity a života dobrých lidí."

Znak obce Stolany	Vlajka obce Stolany

Popis znaku

Červeno-modře, vpravo polcený, štít. Vpravo tři zlatá jablka se dvěma odkloněnými listy nad sebou. Vlevo na zeleném trávníku stříbrná věž s cimbuřím a stanovou střechou se zlatou makovicí a křížkem, půlkruhovým oknem a gotickou bránou, obojí je černé.

Popis vlajky

Modrý list s červeným žerďovým pruhem širokým čtvrtinu délky listu a bílým klínem vycházejícím z prostředních tří pětin vlajícího okraje listu a s vrcholem na středu vlajícího okraje žerďového pruhu, ve kterém jsou tři žlutá jablka nad sebou, každé s dvojící odkloněných listů. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Ikonografie obecních symbolů

První zmínka o obci v historických písemných pramenech pochází z roku 1229 – je učiněna v listině krále Přemysla Otakara I. vydané pro benediktinský klášter sv. Vavřince v Opatovicích, kterému je potvrzován držený majetek a statky, dřívější i nová darování. Král daroval klášteru ves Stolany se vším příslušenstvím a to do dědičného držení. Další osudy Stolan jsou spojeny s benediktinským klášterem v Opatovicích. Husitské války způsobily zánik kláštera. Hejtman východočeského husitského svazu Diviš Bořek z Miletínka klášter vypálil a zabral klášterní statky. Jemu v roce 1436 císař Zikmund dal nabytý majetek do zástavy. Diviš Bořek držel hrad Kunětickou Horu a město Pardubice. Po něm dědil syn Soběslav Mrzák z Miletínka. Za krále Jiřího z Poděbrad však byla královská zástava na panství hradu Kunětická Hora převedena na jeho syny knížata z Minsterberka. V roce 1490 začal zadlužený Jindřich z Minsterberka rozprodávat svoje statky. V roce 1492 došlo i na Stolany, které jako zástavu získal Vilém z Pernštejna. V roce 1523 postoupil Vojtěch z Pernštejna ves Stolany s částí vsi Čejkovice Burianovi Andělovi z Ronovce. Ten však v roce 1530 jako splátku dluhu vše vrátil Janovi z Pernštejna na Pardubicích. Od jeho synů Jaroslava, Vojtěcha a Vratislava opět získal Stolany Burian Anděl v roce 1550.  To zde již stála tvrz. Po Andělech dědili Stolany Plesové Heřmanští ze Sloupna. Václav Ples (+ 1603) dosáhl v roce 1577 postoupení Stolan do dědičného držení. V roce 1608 byl zadlužený statek převzat českou královskou komorou a připojen k panství Pardubice. V roce 1608 byly Stolany prodány Ladislavovi Berkovi z Dubé a jím připojené k panství Heřmanův Městec. Dcera Ladislava Berky Anna Marie provdaná Khyslová přežila své dva bratry a dědila Heřmanův Městec. V roce 1661 prodala toto panství Janovi Karlovi hraběti Šporkovi (+ 1679). Jeho potomci pak zde hospodařili více jak jedno století. V roce 1794 prodal Jan Václav hrabě Špork (+ 1804) Heřmanův Městec se čtyřiceti vesnicemi Filipovi Antonínovi Karlovi svob. pánovi z Greifenklau (+ 1825). Jeho synové prodali panství v roce 1828 Rudolfovi 6. knížeti Kinskému z Vchynic a Tetova (+ 1836). Za jeho syna Ferdinanda Bonaventury 7. knížete Kinského (+ 1904) byla ukončena patrimoniální správa a ta nahrazena v roce 1850 správou státní.

Kostel sv. Mikuláše ve Stolanech je historiky umění zařazen mezi románské stavby, přestavěné goticky ve 14. století. Prameny ho však zmiňují až v roce 1349. Jeho silueta je na první pohled typická svou věží, která je opatřena cimbuřím, nárožními chrliči a zděnou jehlancovou (stanovou) helmicí. Sv. Mikuláš, kterému je zasvěcen stolanský kostel, patří k nejoblíbenějším křesťanským světcům. Ve 4. století byl biskupem v Myře. Podle hagiografie vykonal mnoho dobrých skutků a zázraků. K jeho atributům patří tři hroudy zlata, tři zlaté koule nebo měšce, tři jablka či kotva.

Znak obce lze popsat: Červeno-modře vpravo polcený štít. Vpravo tři zlatá jablka se dvěma odkloněnými listy nad sebou. Vlevo na zeleném trávníku stříbrná věž s cimbuřím a stanovou střechou se zlatou makovicí a křížkem, půlkruhovým oknem a gotickou bránou, obojí černé.

Věž je heraldicky stylizovanou věží stolanského kostela sv. Mikuláše. Modré pole vnímané jako obloha a zelený trávník umisťují věž do reálného prostředí. K zasvěcení se vztahují tři zlatá jablka a červené pole je odvozeno od obvykle červeného pláště světce při jeho zobrazování.

Vlajka obce se shoduje s popisem: Modrý list s červeným žerďovým pruhem širokým čtvrtinu délky listu a bílým klínem vycházejícím z prostředních tří pětin vlajícího okraje listu a s vrcholem na středu vlajícího okraje žerďového pruhu, ve kterém jsou tři žlutá jablka nad sebou, každé s dvojící odkloněných listů.

Žerďový pruh opakuje podobu pravé poloviny štítu. Modrý list je odvozen od modrého pole znaku a bílý klín nachází inspiraci ve stříbrné věži, resp. v její stanové střeše.