Historie obce Stolany do roku 1608
Nejstarší zpráva o Stolanech je zachycena v listu Přemysla Otakara I. z roku 1229. Zde se praví, že ves Stolany věnuje Přemysl Otakar I. i s příslušenstvím klášteru Benediktinů v Opatovicích.
obr. 1
Tato listina již není fyzicky k nalezení. Její existence je však potvrzena v jiných zápisech.
Fara ve Stolanech je doložena k roku 1352, za vlády Karla IV. Výnos farnosti byl 15 hřiven stříbrných.
Nejstarším existujícím zápisem, kde je listina z roku 1229 zmíněna, je notářský instrument z 12. 12. 1421, listina Jana Emeshusa z Bielefeldu, klerika paderbornské diecéze. Originál tohoto, pro naši obec důležitého zápisu, je uložen v Moravském zemském archivu v Brně (zakoupená kopie tohoto dokumentu je uložena na obecním úřadu ve Stolanech).
obr. zdroj 3)
Stolany ležely od Opatovického kláštera poměrně daleko, byl tu však poplužní dvůr, který předpokládal pro Opatovický klášter generování zisku, takže pod správou benediktýnů zůstával téměř 200 let, až do období husitských válek.
V dubnu roku 1421 byl Opatovický klášter husity vypálen a nebyl obnoven. Jeho majetky včetně Stolan připadly Koruně království českého. V roce 1436 zastavil císař Zikmund Lucemburský veškeré zboží Opatovického kláštera (včetně Stolan) Divišovi Bořkovi z Miletínka původně na 4 léta za 4500 kop grošů českých (ten ovšem již za dva roky umírá). Později náležely Stolany Vilému II. z Pernštejna, jemuž v roce 1492 král Vladislav Stolany jako zápisné zboží potvrdil.
V Urbáři panství Pardubického a Kunětickohorského 1494 se dočteme:
Dále: Ta (ves) jest prodána panu Burianovi Andělovi.
V této době stolanští nerobotovali, za to museli vrchnosti odvádět značný poplatek, a to vžy o sv. Jiří a na sv. Havla (16. říjen).
1) V průběhu 16. století měnily Stolany střídavě majitele Buriana Anděla z Ronovce a pánů z Pernštejna: roku 1541 byly Stolany v držení Buriana Anděla z Ronovce do 1546, kdy je prodal Pernštejnům, v roce 1550 je však díky dluhům potomků Jana z Pernštejna získal zpět.
1)
Burian Anděla z Ronovce zemřel v roce 1568. Rod Andělů však sehrává i nadále v historii Stolan důležitou úlohu - prostřednictvím Elišky (v některých pramenech uvedena jako Alžběta), neteře Buriana Anděla. Eliška po svém otci Zikmundovi Andělovi z Ronovce totiž zdědila na 13 vesnic v okolí heřmanoměsteckém a jako 14letou ji pojal za manželku Václav Ples Heřmanský. Vedle toho převzali Václav Ples s chotí i zápisný statek Stolany, který Rudolf II. převedl Václavovi v roce 1577 za 4 853 tolarů a 37 grošů do zpupného vlastnictví (mohl s ním libovolně nakládat). Václav ho pak úspěšně dále rozšiřoval. Stolanskou tvrz si Ples nechává přebudovat na renesanční sídlo. Na sklonku života, v roce 1603, na něm přiznával 109 osedlých (rozuměj 1 sedlák), což představovalo na příslušníka rytířského stavu velmi nadstandardní majetkové zázemí. Ke konci století tak Stolanský statek obsahoval: starou a novou tvrz, pivovar, kovárnu a u ní cihelnu, poplužní dvůr a ovčín. Dále dvůr v Čejkovicích, dva filiální kostely (ve Stolanech a v Chrbokově) a vesnice: Stolany, Čejkovice, Janovice, Práchovice, Tasovice, Boukalku, Vižice, Slavkovice, Hrdy, Sušice, Skupice, Zběhněvice, Chrbokov, Zlatnice, Podol Vápenný, Nutice, Cítkov, část Sobětuch, rozsáhlé lomy, mlýn pod rybníkem Novodvorským a statek Housov.2
Václav Ples měl jediného syna Zikmunda Jana. Protože na zboží stolanském zůstalo mnoho zalehlostí berních, ujal se císař Rudolf II na splacení těchto dluhů po Plesově smrti zboží ke své komoře. Krátce byl pak prodán Štěpánovi Jiříku ze Šternberka na Postoloprtech. Avšak ani tento nezůstal dlouho vdržení tohoto zboží, prodal je císaři Rudolfovi II., který spojil Stolany s Pardubicemi a dal obojí spravovati tamějšímu hejtmanovi Albrechtovi Pfefferkornu z Ottopachu. Ale již v roce 1608 prodal Rudolf II zboží stolandské panu Berkovi z Dubé, na Meziříčí a Heřmanově Městci za 50 000 kop míšeňských. Berka z Dubé připojil zboží stolanské k panství heřmanoměsteckému a od té doby obě panství zůstala spojená.
V roce 1608 jsou tedy Stolany i okolní vsi součástí heřmanoměsteckého panství.
Zdroj obr. 1: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Saint_Benedict_Medal.jpg
1) Východočeský sborník historický 2, 1992, Petr Vorel, Urbář města a panství Heřmanův Městec z roku 1572
2) Klára Menšíková, Sídlištní komplex Sobětuchy – Stolany (okr. Chrudim), bakalářská práce, UPCE 2010/2011, str. 124-125
Ostatní fakta vyhledána v Pamětní knize Stolany.
